|
|
COVID-19 a onemocnění ledvin
Stanovský, Samuel ; Čertíková-Chábová, Věra (vedoucí práce) ; Zahrádka, Ivan (oponent)
Infekce virem SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19 je v klinické praxi hlavně spojována s dominantním postižením respiračního systému různé závažnosti, od nezávažného průběhu jako infekce HCD až po život ohrožující respirační selhání. Na onemocnění COVID-19 však nelze nahlížet jenom jako na respirační infekci, ale je zapotřebí brát v potaz i možnost systémového postižení. Jedním z vnitřních orgánů, které můžou být přímo postiženy virem jsou ledviny. Poškození ledvin virem SARS-CoV-2 může nastat u zcela intaktních ledvin, rovněž může nasedat na již probíhající nefropatii. Pacienti s manifestním onemocněním ledvin jsou navíc považováni za pacienty s vyšším rizikem než zdravá populace stran onemocnění COVID- 19 z důvodu často významné imunosupresivní farmakoterapie, která může být součástí léčebných schémat různých nefropatií.
|
|
|
Znalosti o fungování a onemocnění ledvin u žáků 2. stupně vybraných základních škol
Kučerová, Petra ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce s názvem Znalosti o fungování a onemocnění ledvin u žáků 2. stupně vybraných základních škol se zabývá tím, jaké znalosti mají žáci vybraných základních škol o ledvinách a o onemocnění ledvin. Cílem práce je ukázat, jaké znalosti mají žáci posledních dvou ročníků vybraných základních škol o stavbě a funkci ledvin, o onemocnění ledvin a možnostech jak onemocnění předcházet, zejména pokud jde o vhodnou životosprávu a pohybový režim. V teoretické části se práce zaměřuje na popis stavby a funkce ledvin, zmiňuje se o onemocnění ledvin a možnostmi jejich léčby, dále pak vývojem dialyzační léčby od roku 2015 a předpoklady úspěšnosti léčby. V neposlední řadě nahlíží do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, v němž se soustředí na oblasti dotýkající se tématu ledvin a jejich zdraví. Praktická část obsahuje rozbor odpovědí žáků vybraných základních škol na otázky v dotazníku, který obsahuje otázky zaměřené na znalosti o stavbě a funkci ledvin, o možných rizicích pro zdraví ledvin, ovlivnění zdraví ledvin stravou a pitným režimem, o prevenci onemocnění. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že žáci mají znalosti celkově mírně nadprůměrné. Celkový průměrný výsledek žáků všech vybraných základních škol dosáhl 65,11 % správných odpovědí. Velmi dobré znalosti prokázali žáci v...
|
|
|
Pacient na domácí hemodialýze z pohledu zdravotnického záchranáře
KŘIVÁNEK, Martin
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku domácí hemodialýzy se zvláštním zřetelem k roli zdravotnického záchranáře při řešení akutních problémů s ní spojených. Práce je zpracována jako teoretická, metodou review a syntézy. Jejím cílem je shrnout současné poznatky o selhání ledvin a možnostech jejich léčby, popsat princip domácí hemodialýzy, její přínosy a nevýhody pro pacienta a jeho rodinu. Zvláštní pozornost přitom věnuje rizikům spojeným s tímto způsobem očišťování krve a řešení nastalých komplikací z pohledu přednemocniční péče. K dosažení svého záměru práce nastiňuje a porovnává aktuální pohledy na danou problematiku u nás i v zahraničí na základě dostupné literatury. Vychází přitom z odborných knih, učebnic i vědeckých studií. Úvodní část sumarizuje stavbu, funkci a nejčastější příčiny selhání ledvin a nastiňuje možnosti její léčby, aby dále mohla podrobněji představit obecné i specifické postupy zdravotnického záchranáře při domácí hemodialýze. Vědeckým přínosem práce je právě tato syntéza dosavadních poznatků a léčebných postupů a zároveň definování dosud neřešených či nedořešených otázek. V části věnované domácí hemodialýze, která je dosud ještě poměrně málo rozšířená, upozorňuje zejména na skutečnost, že zatím ještě nejsou dostatečně podrobně definovány postupy záchranáře reagující na specifické komplikace s touto léčebnou metodou. Práce tudíž dochází k závěru, že z výše uvedených důvodů se při řešení problémů vznikajících při domácí hemodialýze musí zdravotnický záchranář z velké části opírat o obecně platné zásady pro poskytování přednemocniční péče. Na tomto poli tedy zůstává otevřený prostor pro další teoretický výzkum i případné rozpracování praktických kroků zacílených konkrétně na komplikace domácí hemodialýzy.
|
|
| |
|
|
Diagnostika a léčba glomerulonefritid u dětí
Šejvlová, Barbora ; Nejmanová, Iveta (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
á á é Katedra biologických a lékařských věd Barbora Šejvlová ář á á Diagnostika a léčba glomerulonefritid u dětí Cílem práce je představit současné vyšetřovací metody u onemocnění ledvin blíže Součástí práce je i případ dospívající dívky, Bakalářská práce je rozdělena celkem do 5 částí. První část obsahuje anatomii ledvin, fyziologii ledvin a zánětlivých onemocnění ledvin. Druhá část se věnuje všem možným vyšetřovacím meto popsáno vyšetření moči, které je dále rozděleno na techniku zisku vzorku, diurézu, techniky vyšetření vzorku, i této kapitole se zaměříme i ultrasonografické vyšetření, vyšetření a renální biopsii. V třetí části se probereme ve čtvrté části. část věnujeme chronické glomerulonefritidě. Závěr: této bakalářské práci jsou představeny jednotlivé vyšetřovací metody použité při glomerulonefritid, jednotlivé typy glomerulonefritid a jejich léčb Klíčová slova: ledviny, moč, proteinurie, hematurie, ultrasonografie, autoprotilátky, biopsie,
|
|
|
Výživa dialyzovaných pacientů
BOHÁČOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce "Výživa dialyzovaných pacientů" se zabývá výživou u pacientů, kteří dochází pravidelně na dialyzační léčení. Cílem práce je zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování dialyzovanými pacienty. V teoretické části se věnuji anatomii a fyziologii ledvin, poté se zmiňuji o selhání ledvin a eliminačních metodách. Největší část věnuji výživě, kde popisuji základní živiny, vitaminy a minerály, jejichž množství je pro výživu dialyzovaných pacientů specifické. V závěru se zaměřuji na vhodné a nevhodné potraviny pro dialyzované pacienty. Praktickou část jsem zpracovávala pomocí kvantitativní metody prostřednictvím strukturovaného dotazníku, který obsahoval 34 otázek. Kvantitativního šetření se účastnilo 30 respondentů docházejících pravidelně na dialyzační léčbu. Výsledky výzkumu ukázaly, že 17 respondentů z 30 dodržuje dietní opatření pro dialyzované pacienty. V této době, kdy je tolik možností správné edukace, 57% není uspokojující výsledek. Důvodem je možná to, že ani jeden z respondentů nebyl informován o dietním režimu od nutričního terapeuta. Jako návrh řešení bych doporučovala, aby u pravidelných kontrol a tzv. velkých odběrů, kdy se jednou za měsíc odebírá krev na množství minerálů a dalších látek, byl přítomen nutriční terapeut. Nutriční terapeut by tak viděl, čeho má pacient nadbytek, nebo naopak nedostatek a doporučil by ihned vhodnou úpravu jídelníčku.
|
|
|
Nové diety pro pacienty na dialýze
Kubíková, Kristýna ; Matějková, Miroslava (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou nové diety pro dialyzované pacienty. Cílem práce bylo vytvořit nový systém jídelníčků, který by splňoval požadavky diety v dialyzačním období a zároveň usnadnil práci nutričním terapeutům. Původní systém vycházel z běžné racionální diety č. 3 a pro každého pacienta se zadával individuálně jako výběrová strava, aby se předešlo zařazení nevhodných pokrmů do jídelníčku. Tento systém byl časově náročný a nutriční hodnoty nesplňovaly požadavky dialyzační diety. V teoretické části se práce zabývá anatomií a fyziologií ledvin. Z onemocnění ledvin je zde kladen největší důraz na chronickou renální insuficienci (CHRI). Stěžejním bodem je léčba dialýzou a popis dietoterapie v tomto stádiu ledvinného selhání. V praktické části se práce zaměřuje na metodologii sestavování nových jídelníčku a ve výsledcích porovnává zlepšení nutričních hodnot oproti původní racionální dietě č. 3. Také se zabývá metodologií sestavování dotazníků. Hlavním výzkumným cílem dotazníku bylo zjistit spokojenost pacientů s novou dialyzační dietou. Dílčím cílem bylo zjistit nutriční bilanci jednotlivých pokrmů a ochotu pokračovat v tomto způsobu stravování i po ukončení hospitalizace. Na závěr bych chtěla uvést, že teoretická příprava nového druhu diety se podařila uvést do praxe. Dne 18. března roku...
|
|
|
Hodnoty poměru aktivity 30. minuta/2.-3. minuta u dynamické scintigrafie ledvin
KUKAČKOVÁ, Jana
Hodnoty poměru aktivity 30. minuta/2.-3. minuta u dynamické scintigrafie ledvin. Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl stanovit normální hodnoty poměru aktivity v Region Of Interest (ROI) zdravé ledviny ve 30. minutě vyšetření oproti 2.-3. minutě u pacientů ve věku do 18 let na Oddělení nukleární medicíny České Budějovice. Pro srovnání jsou zpracovány i hodnoty poměru aktivity v ROI ledviny ve 30. minutě oproti vrcholu u týchž pacientů. Dynamická scintigrafie ledvin s 99mTc-MAG3, obvykle modifikovaná furosemidovým testem, se provádí u pacientů dětského věku, u kterých je potřeba odlišit prostou dilataci kalichopánvičkového systému od obstrukce. Pro statistické zpracování byl vybrán soubor 35 pacientů ve věku 0-18 let v období od 1. ledna 2018 do 13. listopadu 2018, u kterých byla provedena dynamická scintigrafie ledvin s 99mTc-MAG3. Ve výsledku bylo získáno 47 použitelných renálních jednotek. Ze souboru byly vyjmuty renální jednotky s patologickým nálezem. U těchto renálních jednotek byl sledován poměr aktivity 30. min/3. min a poměr 30. min/vrchol (peak). Pro srovnání vznikly celkem 4 výběrové statistické soubory (VSS) - pro oba poměry aktivity skupina pacientů 0-18 let a užší skupina 0-10 let. Nasbíraná data byla následně podrobena parametrickému testování. Přínos této práce spočívá ve stanovení normálních hodnot poměru aktivity 30. minuta/2.-3. minuta, které budou nápomocny při diferenciaci mírné dilatace od jiných patologických stavů (obstrukce, snížená funkce, apod.) u pacientů vyšetřených dynamickou scintigrafií ledvin na ONM v Českých Budějovicích. Z elementárního statického zpracování vyplývá, že normální hodnoty poměru aktivity 30. min/3. min u pacientů do 18 let se pohybují v intervalu hodnot (0,058; 0,238) a u pacientů do 10 let v intervalu (0,05; 0,27). Pro srovnání hodnoty poměru aktivity 30. min/vrchol u pacientů do 18 let se pohybují v intervalu hodnot (0,026; 0,246) a u pacientů do 10 let v intervalu (0,04; 0,26). Lze říci, že hodnoty poměrů aktivity 30. min/3. min a 30. min/vrchol jsou přibližně srovnatelné. Na základě aplikovaného dvouvýběrového t-testu byla přijata nulová hypotéza, což znamená, že výběrové statistické soubory pocházejí ze stejného základního statistického souboru na dané hladině významnosti.
|
|
|
Výživa u dialyzovaných pacientů
MARTÍNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce ,,Výživa u dialyzovaných pacientů", kterých je v současné době v České republice okolo 6 000, se zabývá výživou u pacientů, kteří pravidelně dochází na dialyzační léčbu. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii ledvin, dále jsou v této části rozebírána stádia selhání ledvin a možnosti náhrady funkce ledvin. Dále je teoretická část zaměřena na dietní opatření u dialyzovaných pacientů, na vhodné a nevhodné potraviny a technologickou úpravu. Cílem práce je zmapovat informovanost pacientů a jejich rodin ohledně diety dialyzovaného pacienta a zhodnotit jídelníčky u těchto pacientů, zhodnotit zastoupení základních živin, draslíku, fosforu a vápníku v jejich dietě. Praktická část byla provedena prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Výzkumného šetření se účastnilo šest respondentů, kteří pravidelně dochází na dialýzu. Na základě vyhodnocení týdenního jídelníčku každého respondenta a propočítání denních doporučených hodnot byl výsledek velice negativní. Všichni respondenti přijímali nižší množství energie, než jim bylo vypočítáno. Stejně tomu tak bylo i u základních živin. Pozitivním zjištěním bylo, že omezování draslíku se daří všem respondentům a omezování fosforu většině. Pouze jeden respondent splňuje doporučené množství vápníku pro dialyzované pacienty. Z výsledků je zřejmé, že pouze jeden respondent dodržuje dietní opatření. Většina pacientů nedokázala uvést, jaké jsou pro ně vhodné a nevhodné potraviny. Bohužel je to zapříčiněno tím, že žádný z respondentů neuvedl nutričního terapeuta nebo terapeutku jako zdroj informací o dietním opatření.
|
|
|
Morfologická charakteristika změn v plicích u myšího modelu aterosklerózy.
Vyskočilová, Martina ; Němečková, Ivana (vedoucí práce) ; Blažíčková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Morfologická charakteristika změn v plicích u myšího modelu aterosklerózy Autor: Martina Vyskočilová Studijní obor: Zdravotní laborant Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci králové Cíl práce: Ateroskleróza je multifaktoriální onemocnění způsobené ukládáním krevních lipidů do vrstvy intimy krevních cév. Díky tomu, že se při procesu aterogeneze uplatňují imunitní pochody, je onemocnění považováno za zánětlivý děj. Vzácně se aterosklerotické pláty tvoří v pulmonálních arteriích, přičemž je tento stav mnohdy doprovázen zvýšeným tlakem v plicích, který samotné onemocnění s velkou pravděpodobností vyvolává. Cílem této práce je zjistit, zda v plicích ApoE/LDLr-/- myšího modelu aterosklerózy dojde k morfologickým změnám, charakteristickým pro plicní aterosklerózu, oproti plícím zdravých myší. Metody: Plíce ApoE/LDLr-/- myší i zdravých C57BL/6J myší z kontrolní skupiny byly fixovány v 4% neutrálním formaldehydu, zality do parafínu a na mikrotomu nakrájeny na řezy o tloušťce 4 μm. Jeden z řezů byl obarven hematoxylinem-eosinem, druhý zeleným trichromem. Barvení hematoxylinem-eosinem je základní barvení používané k orientačnímu znázornění histologické stavby určité tkáně, barvení zeleným trichromem je používáno k pozorování potencionálních změn kolagenního vaziva. Výsledky: Po...
|
host ::
RSS.